Aktivisté: Olympiáda? - žádný důvod k oslavě

Více než jeden rok zbývá do startu letních Olympijských her v Číně. Přinášíme Vám aktuální informace o situaci jednotlivců, pro něž Olympijské hry v Pekingu nejsou důvodem oslavám. Jsou to lidé, kteří byli zadrženi, uvězněni, či jinak perzekuováni, přestože nespáchali žádný zločin a nenásilně obhajovali prosazování lidských práv v Číně a dále lidé, odsouzení k trestu smrti.

„Musíme usilovat o vytvoření harmonické společnosti a sociálního prostředí pro 17. sjezd Komunistické strany a Olympijské hry v Pekingu [...]. Musíme tvrdě udeřit na nepřátelské síly doma i v zahraničí, jako jsou separatistická hnutí, náboženské extrémistické a teroristické skupiny a kacířské organizace, jakou je například Falun Gong, které provádějí aktivity, vedoucí k destabilizaci společnosti.“ Zhou Yongkang, Ministr Veřejné Bezpečnosti

Tento výrok Ministra Veřejné Bezpečnosti Číny se nese v duchu politiky, která v rámci rétoriky boje proti teroristickým skupinám či náboženským extrémistům má často tvrdý dopad i na skupiny aktivistů, kteří jsou zapojeni do nenásilných pokojných aktivit, jako jsou například členové hnutí Falun Gong, příslušníci náboženských či etnických skupin a další.

Čína se zavázala do začátku Olympijských her v roce 2008 učinit podstatná zlepšení v následujících oblastech lidských práv. Příklady perzekuce jednotlivců a pokračujícího používání trestu smrti však nenaznačuje, že by k zásadnímu pokroku došlo.


Perzekuce lidskoprávních aktivistů

Aktivisté, kteří v Číně upozorňují na porušování lidských práv, jsou stále vystaveni zvýšenému riziku perzekuce. Amnesty International v posledních letech zaznamenala také zvýšené používání „domácího vězení“, jako nástroje pro umlčení lidskoprávních aktivistů.

Mnoho aktivistů a protestujících bylo například zadrženo a uvězněno v návaznosti na protesty a petiční akce při nedávném Národním Lidovém kongresu, pořádaném v Pekingu ve dnech 5.-16. března 2007 (podle organizace Chinese Rights Defenders bylo v průběhu prvního týdne zadrženo několik tisíc lidí).

Pu Tung-Wej
Člen hnutí Falun Gong byl 19. června 2006 odsouzen za „kladení odporu ve výkonu národního práva a rušení veřejného pořádku“ k 2,5 rokům nápravných prací. Zpočátku úřady odmítly příbuzným pana Tung-Wej sdělit místo jeho zadržování.
Před svým uvězněním pracoval Pu Tung-Wej pro americkou charitu v Pekingu - Asia Foundation. Amnesty International považuje Pu Tung-Weje za vězně svědomí a požaduje jeho bezodkladné propuštění.

Jie Kuo-Ču
Aktivista prosazující práva na bydlení si ve věznici Čchiung Jüan odpykává čtyřletý trest odnětí svobody. Jie Kuo-Ču byl odsouzen za snahy o uspořádání demonstrace proti nucenému přesídlování ve spojení s přípravami pro Olympijské hry v Pekingu. Aktivista údajně trpí zdravotními problémy, částečně v následku na mučení ve vazbě a incidentu z konce roku 2006, kdy byl údajně zbit elektrošokovými obušky dozorci ve věznici Čchao Paj.
Amnesty International považuje Jie Kuo-Ču za vězně svědomí a požaduje jeho bezpodmínečné a okamžité propuštění.

Kompenzace za odejmuté nemovitosti a půdu v oblastech výstavby zařízení pro Olympijské hry jsou nedostatečné a často vůbec ještě neproběhly.

Kao Č’-šeng
Tento obhájce a aktivista za lidská práva byl zadržen v prosinci 2006 a obviněn z podvracení moci. Jeho zadržení bylo reakcí na organizování hladovky v Pekingu, která měla upozornit na perzekuci několika lidskoprávních aktivistů. V minulosti již úřady uzavřely jeho právnickou firmu a odejmuli mu právnickou licenci v následku na uveřejnění otevřeného dopisu, žádajícího náboženskou svobodu a ukončení perzekuce členů hnutí Falun Gong.
Ve vazbě byl Kao Č´šeng podle svých slov vystaven špatnému zacházení ze strany policie, jako jsou například dlouhé sezení na železné židli se zkříženýma nohama, či oslepování prudkým světlem. V průběhu jeho zadržení byli členové jeho rodiny pod ostrým policejním dohledem a bylo jim zakázáno komunikovat s médii.

Čchi Č’-jung
Invalidní aktivista bojující za spravedlnost pro oběti zásahu na náměstí Nebeského klidu v roce 1989 (Tchien An Men) byl držen od 28. února do 18. března 2007 v Pekingu (po dobu trvání Národního lidového kongresu) pod policejním dohledem v domácím vězení. Úřady mu brání v otevření malého obchodu a jeho žena nemůže od loňského roku dostat práci.
Místní úřady dále brání jemu a dalším aktivistům setkávat se s dalšími invalidy a poskytovat rozhovory médiím.

Chu Ťia
Domácí vězení Chu Ťia aktivisty za práva HIV/AIDS trvá již více než 200 dní (od 17. července 2006). Ačkoli panu Chu Ťia nebylo nikdy předáno oficiální obvinění, předpokládá se, že důvodem pro držení v domácím vězení je jeho podpora protestní hladovce, pořádané panem Kao Č´šeng. Policie také sleduje jeho ženu Ceng Ťin-Jen, která byla zastrašována a několikrát jí také bylo zabráněno opustit domov.

Jüan Wej-ťing
Žena Čchen Kuang-čcheng je od září 2005 střídavě držena v domácím vězení ve městě Lin-i. Důvodem je podpora aktivit manžela a shromažďování informací o případech žen, postižených politikou rodinného plánování v Lin-i v roce 2005. Dne 28. listopadu 2006 byla Jüan Wej-ťing předvedena k osmihodinovému výslechu v souvislosti se zadržením svého muže. Při výslechu utrpěla těžký nervový šok a byla nucena vyhledat lékařskou pomoc. Při výslechu bylo Jüan Wej-ťing předáno oficiální oznámení o „domácím dohledu“, podle vyjádření několika dalších lidskoprávních aktivistů na ní však místní policie uplatňovala domácí vězení již více než rok bez jakéhokoli právního příkazu.

Čchen Kuang-čcheng (62)
Nevidící aktivista a právní zástupce byl v roce 2006 držen v domácím vězení a 18. srpna 2006 souzen. Soudní líčení bylo dále z důvodu „nestandardností“ při předešlém procesu obnoveno 28.listopadu 2006 a Čchen Kuang-čcheng byl odsouzen ke 4 letům a 3 měsícům vězení za „ničení veřejného majetku“ a „shromažďování se za účelem zablokování provozu“ ve věznici Lin-i v provincii Šan-tung. Svědci, svědčící proti Čchen Kuang-čchengovi byli zadržování a vystaveni mučení ze strany policie za účelem získání svědectví proti němu.
V březnu 2007 byla Čen Kuang-čchengovi udělena cena „Whistle Award“ organizací “Index on Censorship“.
Amnesty International považuje Čchen Kuang-čchenga za vězně svědomí a požaduje jeho okamžité propuštění.

Trest smrti

Trest smrti je v současnosti v Číně aplikován pro 68 trestných činů, včetně činů nenásilných.

Wang Čen-Tung (32)
V únoru 2007 odsouzen k smrti Zpronevěru 3 miliard juanů. Soud proběhl v provincii Liao-Ning.

Svoboda tisku?: dvojí metr pro zahraniční a domácí žurnalisty

Svévolné zadržování a věznění nepohodlných novinářů zůstává v Číně rozšířeným nástrojem pro jejich umlčení. Všechna média v Číně jsou stále předmětem cenzury a knihy či články jsou často zakázány či staženy z oběhu. Příklady nedávno stažených knih jsou vzpomínky veterána a žurnalisty Taj Chuang či kniha „Past stories of Peking Opera Stars“ od spisovatele Čang I-che.

Takovýto přístup odporuje slibu čínských představitelů zaručit do začátku Olympijských her úplnou svobodu tisku.

Chuang Ťin-čchiou
Chuang Ťin-čchiou si ve věznici Pchu-kchou ve městě Nan-ťing v provincii Ťiang-su odpykává 12ti-letý trest odnětí svobody za své články, uveřejněné na internetu. Zacházení ve věznice se v poslední době zlepšilo, je mu dnes dovoleno číst noviny a poslouchat rádio.

Š’-Tchao
Š’-Tchao si odpykává desetiletý trest odnětí svobody za rozšíření e-mailu, který shrnoval úřední sdělení Komuniké ústředního odboru propagandy (Chinese Central Propaganda Department communique) s instrukcemi, jak mají novináři psát o 15. výročí zásahu na náměstí Nebeského klidu (Tchien-an-men).
Hlavními důkazy pro usvědčení pana Š’-Tchao se staly informace o I.P. adresách, poskytnuté pobočkou Yahoo! v Hongkongu a Číně čínským představitelům.
V listopadu 2006 udělila Š´Tchao Světová Novinářská Asociace (World Association of Newspaper) cenu „Golden Pen of Freedom“.

Amnesty International je rozhořčena nad přetrvávajícím podílení se globálních internetových společností na vládní cenzuře v Číně.


Celou zprávu AI v angličtině „People´s Republic of China: The Olympics countdown – repressions of activists overshadows death penalty and media reforms“ naleznete zde:
http://web.amnesty.org/library/Index/ENGASA170152007


Amnesty International apeluje na představitele Číny, aby využili příležitosti pořádání Olympijských her k přijetí reforem, které by vedly k pozitivním konkrétním a trvalým zlepšením lidských práv v Číně a to před začátkem Olympijských her v srpnu 2008.
Amnesty International zároveň apeluje na Národní Olympijské výbory a na Mezinárodní Olympijský výbor, aby využily svého vlivu a působily při setkání s čínskými představiteli pro přijetí těchto reforem!