Pošlete e-mail Yahoo!, žádající, aby firma nepřispívala k oficiální cenzuře v Číně

Píše se datum 15. výročí krvavého potlačení protestů na náměstí Nebeského klidu (Tchien An Men) v Číně. Ústřední odbor propagandy (Chinese Central Propaganda Department) vydává úřední sdělení s instrukcemi, jak mají novináři o 15. výročí zásahu referovat.
Novinář Š´Tchao zasílá shrnutí oficiálních instrukcí prostřednictvím své schránky u Yahoo! do médií ve Spojených státech amerických.
Za tuto aktivitu si Š´Tchao odpykává desetiletý trest odnětí svobody. Hlavními důkazy pro jeho usvědčení se staly informace, poskytnuté pobočkou Yahoo! v Hongkongu a Číně čínským představitelům.

Amnesty International je rozhořčena nad přetrvávajícím podílení se globálních internetových společností na vládní cenzuře v Číně.

Napište v souvislosti s blížícím se 18. výročím protestů (3. června) e-mail představitelům společnosti Yahoo vyjadřující nechuť nad podílení se Yahoo na porušování lidských práv a požadujte, aby využili svůj vliv k propuštění novináře Š´Tchaa.

Připojte se ke vzpomínkové a protestní akci AI 3. června v 18.00 v Praze:
http://www.amnesty.cz/akce.php?id=100

Vzorový text e-mailu (z 20.6.2006) spolu s dalšími informacemi naleznete zde:
http://web.amnesty.org/pages/chn-310106-action-eng

E-mail zasílejte na adresy:
Jerry Yang and David Filo Co-founders, Chief Yahoo & Directors Emails: jerry@yahoo-inc.com; filo@yahoo-inc.com
Alternativně také na:
Michael Callahan, Senior VP General Counsel: callahan@yahoo-inc.com Gregory Coleman, Exec VP Global Advertising Sales: gcoleman@yahoo-inc.com

Za co je trest smrti?

O trestním právu v Číně II

Dala jsem si tu práci a pročetla si anglický překlad čínského trestního zákona (odkaz na něj viz minulý článek). Při četbě jsem se soustředila na jediné: zjistit, za co můžu být v Číně odsouzena k trestu smrti.

Procesní část čínského zákona je, jak už vyplývá z mého předchozího článku, celkem „vyspělá“ a působí „evropsky“. K trestu smrti se tu dočteme:

Článek 48. Trest smrti může být uložen jen kriminálníkům, kteří spáchali ty nejtěžší zločiny. ... S výjimkou rozsudků Nejvyššího lidového soudu (Supreme People’s Court) musejí být všechny rozsudky odsuzující k trestu smrti předloženy ke schválení Nejvyššímu lidovému soudu.

Toto tvoří argumentační jádro čínských politiků, kdykoliv je slyšíme veřejně mluvit o trestu smrti v jejich zemi. Jako kdyby deklarování „jen za nejtěžší zločiny“ a „schválení NLS“ samo o sobě bylo nějakou zárukou toho, že tresty smrti se v Číně ukládají co nejméně a jen v oprávněných případech.

Podívejme se do hmotného práva – tak jak je v trestním právu zvykem, definují se zde jednotlivé skutkové podstaty trestných činů a s nimi hned tresty, které za ně lze uložit. Na první trest smrti jsem narazila zde:

Článek 113: Kdo spáchá trestný čin zmíněný v této kapitole, který ohrožuje národní bezpečnost – kromě trestných činů stanovených v druhé větě článku 103 a v článcích 105, 107 a 109 – a způsobil jím obzvláště vážnou škodu zemi a lidu, a okolnosti jsou obzvláště špatné, může být odsouzen k smrti.

Jedná se o kapitolu 1, trestné činy ohrožující národní bezpečnost. Trest smrti může být uložen například za „organizaci, zosnování nebo jednání směřující k podrývání politické moci státu a svržení socialistického systému“ (čl. 103 věta první). Tuto skutkovou podstatu může naplnit skutečně leccos: napsaní článku, veřejné vystoupení, účast na demonstraci... Podle čeho se posuzuje, kdy jsou okolnosti „obzvláště špatné“, je přitom otázkou, na niž jen tak někdo neodpoví.

Trest smrti je zde rafinovaně uveden jako tzv. kvalifikovaná skutková podstata, která se normálně nepoužije, ale budou-li tu obzvláště špatné okolnosti... Ve vyspělém trestním právu se kvalifikovaných skutkových podstat hojně používá a obecně jde o okolnosti, které zvyšují nebezpečnost činu pro společnost. To je však vymezení obecné, které musí být vždy doprovázeno přesným vymezením – např. spáchání činu v organizované skupině, způsobení smrti, těžké újmy na zdraví, značné škody. Co je to „těžká újma na zdraví“ a „značná škoda“ přitom musí být právem přesně stanoveno (např. škoda dosahující min. 500 000 Kč). To v čínském trestním právu pochopitelně zcela chybí, takže prostor pro libovůli soudce je veliký. Celý text zákona se přitom doslova hemží slovními spojeními typu: okolnosti obzvláště vážné, okolnosti relativně menší, zvláštní okolnosti, následky obzvláště závažné, škody obzvláště závažné, ten, jehož činy jsou vážné...

Raritou je čínský způsob stanovování trestu. Trest se v trestním právu stanovuje jedním ze tří způsobů: 1. absolutně určitě - přesně počtem let, 2. relativně určitě - druhem trestu (např. odnětí svobody) a jeho rozsahem (např. 2-5 let), 3. absolutně neurčitě – např. „bude potrestán přiměřeně“ (formulace z rakouského trestního zákona z r. 1852, dnes naprosto nemyslitelná). Číňané vynalezli čtvrtou variantu:

„Vůdci nebo ti, jejichž činy jsou vážné, budou potrestáni nejméně pěti lety vězení na dobu určitou.“ (čl. 103)

Připadá mi to doslova „vtipné“. Dál už zákon nestuduju, protože vím, že za svou činnost v Amnesty International bych podle čínského zákona mohla být odsouzena k trestu smrti. To je myslím dostatečně demonstrativní.

Aktivisté: Olympiáda? - žádný důvod k oslavě

Více než jeden rok zbývá do startu letních Olympijských her v Číně. Přinášíme Vám aktuální informace o situaci jednotlivců, pro něž Olympijské hry v Pekingu nejsou důvodem oslavám. Jsou to lidé, kteří byli zadrženi, uvězněni, či jinak perzekuováni, přestože nespáchali žádný zločin a nenásilně obhajovali prosazování lidských práv v Číně a dále lidé, odsouzení k trestu smrti.

„Musíme usilovat o vytvoření harmonické společnosti a sociálního prostředí pro 17. sjezd Komunistické strany a Olympijské hry v Pekingu [...]. Musíme tvrdě udeřit na nepřátelské síly doma i v zahraničí, jako jsou separatistická hnutí, náboženské extrémistické a teroristické skupiny a kacířské organizace, jakou je například Falun Gong, které provádějí aktivity, vedoucí k destabilizaci společnosti.“ Zhou Yongkang, Ministr Veřejné Bezpečnosti

Tento výrok Ministra Veřejné Bezpečnosti Číny se nese v duchu politiky, která v rámci rétoriky boje proti teroristickým skupinám či náboženským extrémistům má často tvrdý dopad i na skupiny aktivistů, kteří jsou zapojeni do nenásilných pokojných aktivit, jako jsou například členové hnutí Falun Gong, příslušníci náboženských či etnických skupin a další.

Čína se zavázala do začátku Olympijských her v roce 2008 učinit podstatná zlepšení v následujících oblastech lidských práv. Příklady perzekuce jednotlivců a pokračujícího používání trestu smrti však nenaznačuje, že by k zásadnímu pokroku došlo.


Perzekuce lidskoprávních aktivistů

Aktivisté, kteří v Číně upozorňují na porušování lidských práv, jsou stále vystaveni zvýšenému riziku perzekuce. Amnesty International v posledních letech zaznamenala také zvýšené používání „domácího vězení“, jako nástroje pro umlčení lidskoprávních aktivistů.

Mnoho aktivistů a protestujících bylo například zadrženo a uvězněno v návaznosti na protesty a petiční akce při nedávném Národním Lidovém kongresu, pořádaném v Pekingu ve dnech 5.-16. března 2007 (podle organizace Chinese Rights Defenders bylo v průběhu prvního týdne zadrženo několik tisíc lidí).

Pu Tung-Wej
Člen hnutí Falun Gong byl 19. června 2006 odsouzen za „kladení odporu ve výkonu národního práva a rušení veřejného pořádku“ k 2,5 rokům nápravných prací. Zpočátku úřady odmítly příbuzným pana Tung-Wej sdělit místo jeho zadržování.
Před svým uvězněním pracoval Pu Tung-Wej pro americkou charitu v Pekingu - Asia Foundation. Amnesty International považuje Pu Tung-Weje za vězně svědomí a požaduje jeho bezodkladné propuštění.

Jie Kuo-Ču
Aktivista prosazující práva na bydlení si ve věznici Čchiung Jüan odpykává čtyřletý trest odnětí svobody. Jie Kuo-Ču byl odsouzen za snahy o uspořádání demonstrace proti nucenému přesídlování ve spojení s přípravami pro Olympijské hry v Pekingu. Aktivista údajně trpí zdravotními problémy, částečně v následku na mučení ve vazbě a incidentu z konce roku 2006, kdy byl údajně zbit elektrošokovými obušky dozorci ve věznici Čchao Paj.
Amnesty International považuje Jie Kuo-Ču za vězně svědomí a požaduje jeho bezpodmínečné a okamžité propuštění.

Kompenzace za odejmuté nemovitosti a půdu v oblastech výstavby zařízení pro Olympijské hry jsou nedostatečné a často vůbec ještě neproběhly.

Kao Č’-šeng
Tento obhájce a aktivista za lidská práva byl zadržen v prosinci 2006 a obviněn z podvracení moci. Jeho zadržení bylo reakcí na organizování hladovky v Pekingu, která měla upozornit na perzekuci několika lidskoprávních aktivistů. V minulosti již úřady uzavřely jeho právnickou firmu a odejmuli mu právnickou licenci v následku na uveřejnění otevřeného dopisu, žádajícího náboženskou svobodu a ukončení perzekuce členů hnutí Falun Gong.
Ve vazbě byl Kao Č´šeng podle svých slov vystaven špatnému zacházení ze strany policie, jako jsou například dlouhé sezení na železné židli se zkříženýma nohama, či oslepování prudkým světlem. V průběhu jeho zadržení byli členové jeho rodiny pod ostrým policejním dohledem a bylo jim zakázáno komunikovat s médii.

Čchi Č’-jung
Invalidní aktivista bojující za spravedlnost pro oběti zásahu na náměstí Nebeského klidu v roce 1989 (Tchien An Men) byl držen od 28. února do 18. března 2007 v Pekingu (po dobu trvání Národního lidového kongresu) pod policejním dohledem v domácím vězení. Úřady mu brání v otevření malého obchodu a jeho žena nemůže od loňského roku dostat práci.
Místní úřady dále brání jemu a dalším aktivistům setkávat se s dalšími invalidy a poskytovat rozhovory médiím.

Chu Ťia
Domácí vězení Chu Ťia aktivisty za práva HIV/AIDS trvá již více než 200 dní (od 17. července 2006). Ačkoli panu Chu Ťia nebylo nikdy předáno oficiální obvinění, předpokládá se, že důvodem pro držení v domácím vězení je jeho podpora protestní hladovce, pořádané panem Kao Č´šeng. Policie také sleduje jeho ženu Ceng Ťin-Jen, která byla zastrašována a několikrát jí také bylo zabráněno opustit domov.

Jüan Wej-ťing
Žena Čchen Kuang-čcheng je od září 2005 střídavě držena v domácím vězení ve městě Lin-i. Důvodem je podpora aktivit manžela a shromažďování informací o případech žen, postižených politikou rodinného plánování v Lin-i v roce 2005. Dne 28. listopadu 2006 byla Jüan Wej-ťing předvedena k osmihodinovému výslechu v souvislosti se zadržením svého muže. Při výslechu utrpěla těžký nervový šok a byla nucena vyhledat lékařskou pomoc. Při výslechu bylo Jüan Wej-ťing předáno oficiální oznámení o „domácím dohledu“, podle vyjádření několika dalších lidskoprávních aktivistů na ní však místní policie uplatňovala domácí vězení již více než rok bez jakéhokoli právního příkazu.

Čchen Kuang-čcheng (62)
Nevidící aktivista a právní zástupce byl v roce 2006 držen v domácím vězení a 18. srpna 2006 souzen. Soudní líčení bylo dále z důvodu „nestandardností“ při předešlém procesu obnoveno 28.listopadu 2006 a Čchen Kuang-čcheng byl odsouzen ke 4 letům a 3 měsícům vězení za „ničení veřejného majetku“ a „shromažďování se za účelem zablokování provozu“ ve věznici Lin-i v provincii Šan-tung. Svědci, svědčící proti Čchen Kuang-čchengovi byli zadržování a vystaveni mučení ze strany policie za účelem získání svědectví proti němu.
V březnu 2007 byla Čen Kuang-čchengovi udělena cena „Whistle Award“ organizací “Index on Censorship“.
Amnesty International považuje Čchen Kuang-čchenga za vězně svědomí a požaduje jeho okamžité propuštění.

Trest smrti

Trest smrti je v současnosti v Číně aplikován pro 68 trestných činů, včetně činů nenásilných.

Wang Čen-Tung (32)
V únoru 2007 odsouzen k smrti Zpronevěru 3 miliard juanů. Soud proběhl v provincii Liao-Ning.

Svoboda tisku?: dvojí metr pro zahraniční a domácí žurnalisty

Svévolné zadržování a věznění nepohodlných novinářů zůstává v Číně rozšířeným nástrojem pro jejich umlčení. Všechna média v Číně jsou stále předmětem cenzury a knihy či články jsou často zakázány či staženy z oběhu. Příklady nedávno stažených knih jsou vzpomínky veterána a žurnalisty Taj Chuang či kniha „Past stories of Peking Opera Stars“ od spisovatele Čang I-che.

Takovýto přístup odporuje slibu čínských představitelů zaručit do začátku Olympijských her úplnou svobodu tisku.

Chuang Ťin-čchiou
Chuang Ťin-čchiou si ve věznici Pchu-kchou ve městě Nan-ťing v provincii Ťiang-su odpykává 12ti-letý trest odnětí svobody za své články, uveřejněné na internetu. Zacházení ve věznice se v poslední době zlepšilo, je mu dnes dovoleno číst noviny a poslouchat rádio.

Š’-Tchao
Š’-Tchao si odpykává desetiletý trest odnětí svobody za rozšíření e-mailu, který shrnoval úřední sdělení Komuniké ústředního odboru propagandy (Chinese Central Propaganda Department communique) s instrukcemi, jak mají novináři psát o 15. výročí zásahu na náměstí Nebeského klidu (Tchien-an-men).
Hlavními důkazy pro usvědčení pana Š’-Tchao se staly informace o I.P. adresách, poskytnuté pobočkou Yahoo! v Hongkongu a Číně čínským představitelům.
V listopadu 2006 udělila Š´Tchao Světová Novinářská Asociace (World Association of Newspaper) cenu „Golden Pen of Freedom“.

Amnesty International je rozhořčena nad přetrvávajícím podílení se globálních internetových společností na vládní cenzuře v Číně.


Celou zprávu AI v angličtině „People´s Republic of China: The Olympics countdown – repressions of activists overshadows death penalty and media reforms“ naleznete zde:
http://web.amnesty.org/library/Index/ENGASA170152007


Amnesty International apeluje na představitele Číny, aby využili příležitosti pořádání Olympijských her k přijetí reforem, které by vedly k pozitivním konkrétním a trvalým zlepšením lidských práv v Číně a to před začátkem Olympijských her v srpnu 2008.
Amnesty International zároveň apeluje na Národní Olympijské výbory a na Mezinárodní Olympijský výbor, aby využily svého vlivu a působily při setkání s čínskými představiteli pro přijetí těchto reforem!

RSF: dva zahraniční reportéři napomenuti za reportáž z Tibetu

Reportéři bez hranic vyjádřili znepokojení nad předvoláním a napomenutím zahraničních novinářů čínským ministerstvem zahraničních věcí za reportáž z Tibetu a vyzvali organizátora Olympijských her v Pekingu Liu Qia, aby objasnil status Tibetu v nových pravidlech pro zahraniční novináře.

„Organizační výbor Pekingských her právě zveřejnil velmi detailní zprávu o všech výhodách, které budou moci zahraniční novináři využívat, takže je velmi šokující vidět zahraniční zpravodaje, jak jsou obtěžováni ve chvíli, kdy podávají zprávy, a poté poučováni, když píší příběhy, které se úřadům nelíbí,“ uvedla organizace na podporu svobody slova.

„Žádáme Liu Qia, prezidenta výboru pro organizování Pekingských her, aby vystoupil ve prospěch cestování novinářů do Tibetu a Xinjiang a zajistil zastavení jejich obtěžování,“ doplnili Reportéři bez hranic.

V úvodu „Průvodce službám zahraničním novinářům v průběhu Olympijských her v Pekingu“, který byl zveřejněn 9. května, píše Liu: „Svoboda zahraničním novinářům a jejich pole působnosti bude také zajištěna.“ Také říká: „V souladu s předpisy mohou zahraniční novináři s platnými vízy nebo certifikátem cestovat do míst otevřených pro cizince určených čínskou vládou.“

Reportéři bez hranice litují, že úřady potvrdily v tomto průvodci, že nová nařízení se přestanou používat v říjnu po skončení olympijských her.

Harald Maass, čínský korespondent německého deníku Frankfurter Rundschau, a Tim Johnson, čínský korespondent amerických novin McClatchy, byli předvoláni odděleně 15. května. Zhang Lizhog, divizní ředitel informačního oddělení na ministerstvu zahraničních věcí, se zajímal o jejich dubnovou cestu do Tibetu.

Zhang řekl Maassovi, že jeho zprávy z Tibetu byly „chybou“ a že je to vážná věc. Obviňoval Maasse ze zkreslování faktů a zneuctění novinářských standardů a žádal o „opravení chyb“. Maass řekl Reportérům bez hranic, že to bylo poprvé za devět let v Číně, kdy byl oficiálně kritizován ministerstvem zahraničních věcí.

Zhang také Maasssovi řekl, že má právo díky novým pravidlům cestovat do Tibetu, ale stále potřebuje získat autorizaci od úřadu ministerstva ve Lhase.

Johnsonovi řekl Zhang, že části jeho článku byly „nepravdivé“ a „neakceptovatelné“. A podle Johnsona Zhang řekl, že se nová nařízení nevztahují na zpravodajství z Tibetu. Když Maass a Johnson přijeli do Lhasy, byli sledováni a obtěžování čínskými policisty v civilu. Tibeťané, s kterými hovořili, byli pokutováni a policie zabránila Maassovi odcestovat do města Shigatse.

Zdroj: RSF

Zrušená návštěva

Brusel tento týden očekává 300-člennou obchodní delegaci z Číny. Očekával také Dalajlamu, který se měl v Bruselu v pátek (11.5.) zúčastnit setkání tibetských skupin. Dva dny před tím však Dalajlama svou návštěvu zrušil. Proč? Protože se mu belgická vláda svěřila se svou „nesnadnou situací ohledně tlaku z Čínské lidové republiky“. Dalajlama nechtěl překážet důležitým obchodním jednáním. Belgický ministr zahraničí odpovědnost vlády za Dalajlamovo rozhodnutí popírá, Belgie je však evidentně jednou z mála, ne-li jedinou, zemí, kde si vláda Dalajlamovi stěžuje. Tlak Číny ohledně Dalajlamy v poslední době všeobecně stoupá. Čína varuje státy, aby nevcházely do kontaktu s Dalajlamou, neboť je to politický představitel proklamující nezávislost Tibetu, kterou však Čína popírá. Více viz secrettibet.