Jak jsem slíbil, tak činím. Již ve středu 12.10. v nové pražské galerii DOX proběhne akce v souvislosti s výročím přijetí deklarace lidských práv. Celá akce začne v 18:00 a skončí v 20:00, tak ji nezmeškejte, vystoupí hosté, bude se promítat dokument a bude i živá hudba.

Neslavte sami

Měsíc se se šel s měsícem a máme tu další zápisek v blogu. Jednou z aktivit Pražské úterní skupiny je kampaň Neslavte sami v souvislosti s nadcházejícím výročím 60. výročí přijetí Všeobecné deklarace lidských práv. Několik našich členů pro tuto kamapaň natočilo povedený klip ze života obránců lidských práv, na který se můžete podívat zde:  

.

K výročí deklarace také jako již každoročně proběhne v Praze (a jistě i jinde) 10.12. (středa)  Maraton psaní dopisů, tentokrát v nově otevřeném Centru DOX v Holešovicích (mapa). Podrobnosti přineseme brzy.

Co se vnitroskupinových novinek týče, stále se pravidelně scházíme v úterý a Tomáš (totiž autor tohoto zápisku) se ujal funkce pokladníka a tak jsou již všechny dvě exekutivní pozice ve skupině obsazené. Pokud byste ale o nějakou stáli, jistě pro vás nějakou novou utvoříme.

Oživení blogu a Mezinárodní den proti trestu smrti

Po více než roce jsem pojal úmysl blog úterní skupiny oživit a taky trochu změnit jeho zaměření. Stále tu budou k nalezení zápisky související s tematikou lidských práv, ale praktičtější než dřív - hodlám tu, a doufám že nebudu sám, psát o tom, co Úterní skupina dělá pro lidská práva ve světě.

Poslední větší akce se konala 10.10. u příležitosti Mezinárodního dne proti trestu smrti. Sešli jsme se na Staroměstském náměstí asi v šest a začali manifestovat.

Já, Bob, Natalia a Anča jsme dělali fotogenické křoví, Bob byl za kata, co nenávidí svoji práci a já, Natalia a Anča jsme byli oběti. Na fotce vidíte, jak nám to slušelo. Lidi kolem podepisovali dopisy směřované do India a Tchaj-wanu jako diví, za hodinu byly dopisy i přesto, že jsme je prodloužili, úplně zaplněné podpisy. V průbehu akce se ještě objevily Johanka s Katkou a ještě spousta dalších členů AI.

Na místě byla televize a spousta novinářů a téměř nikdo se nám nesnažil vnucovat, že by je měli všechny postřílet, a tak myslím, že můžeme manifestaci považovat za vydařenou, i když jsme ji bohužel nezakončili někde v hospodě.My přímo jsme ten den asi k tomu, že za pár dní Írán zastavil popravování nezletilých, nepřispěli, ale snad k tomu přispělo množství UA, které jsme za tu dobu do Íránu poslali.